|
|
The Impact of Age Structure on Inflation - Example of Developing Countries
Zakaraia, Khatia ; Ryska, Pavel (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Mnoho zemí světa zažívá demografický přechod - výrazné snížení míry plodnosti a zvýšení podílu staré populace. Tempo a charakteristika demografických změn jsou však pro každou zemi individuální. Současně tyto země čelí nízké míře inflace nebo dokonce deflaci. V této práci ukazuji, jak jsou demografické změny korelovány s nízkou mírou inflace. Odhaduji dva různé modely - VAR a FEM pro panelová data za použití dvou skupin rozvojových zemí. Primárním argumentem pro použití dvou oddělených skupin pro odhad stejného modelu je kontrola robustnosti, tj. zda budou všechny tři hypotézy platit u více vzorků zemí. Tyto hypotézy jsou následující. Zaprvé, deflace je pozitivně korelována se zvýšeným podílem staré populace. Zadruhé, nízká inflace v rozvíjejících se ekonomikách má strukturální charakter v důsledku demografických změn. Zatřetí, deflace může být prognózovatelná, pokud je poháněna demografickými trendy. Přes heterogenitu výsledků PVAR a FEM se ukázal negativní dopad stárnutí populace na inflaci. Výsledky odhadů také podporují hypotézy, že nízká inflace, pokud je částečně poháněna změnami stárnutí struktury, má strukturální spíše než cyklické charakteristiky a že je předvídatelná. Příspěvkem této práce je vliv věkové struktury na inflaci v rozvíjejícíh zemích, neboť ostatní studie zkoumají stejný...
|
|
|
The Impact of Age Structure on Inflation - Example of Developing Countries
Zakaraia, Khatia ; Ryska, Pavel (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Mnoho zemí světa zažívá demografický přechod - výrazné snížení míry plodnosti a zvýšení podílu staré populace. Tempo a charakteristika demografických změn jsou však pro každou zemi individuální. Současně tyto země čelí nízké míře inflace nebo dokonce deflaci. V této práci ukazuji, jak jsou demografické změny korelovány s nízkou mírou inflace. Odhaduji dva různé modely - VAR a FEM pro panelová data za použití dvou skupin rozvojových zemí. Primárním argumentem pro použití dvou oddělených skupin pro odhad stejného modelu je kontrola robustnosti, tj. zda budou všechny tři hypotézy platit u více vzorků zemí. Tyto hypotézy jsou následující. Zaprvé, deflace je pozitivně korelována se zvýšeným podílem staré populace. Zadruhé, nízká inflace v rozvíjejících se ekonomikách má strukturální charakter v důsledku demografických změn. Zatřetí, deflace může být prognózovatelná, pokud je poháněna demografickými trendy. Přes heterogenitu výsledků PVAR a FEM se ukázal negativní dopad stárnutí populace na inflaci. Výsledky odhadů také podporují hypotézy, že nízká inflace, pokud je částečně poháněna změnami stárnutí struktury, má strukturální spíše než cyklické charakteristiky a že je předvídatelná. Příspěvkem této práce je vliv věkové struktury na inflaci v rozvíjejícíh zemích, neboť ostatní studie zkoumají stejný...
|
|
|
Analysis of Energy Economy to drive Ukraine's economic growth
Kariagina, Viktoriia ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Valíčková, Petra (oponent)
Tato práce vyšetřuje vztah mezi spotřebou energie a ekonomickým růstem patnácti postsovětských republik s primárním zaměřením na Ukrajinu v období let 1991 - 2013. Testy panelových jednotkových kořenů jsou nejprve aplikovaný v časových řadách energetické spotřeby a hrubého domácího produktu (GDP) pro jednotlivé země bývalého Sovětského svazu. Poté jsou použity testy kointegrace pro identifikace vztahů mezi jednotlivými proměnnými. Empirická strategie analýzy panelových dat je založena na specifikaci neoklasického růstového modelu, který obsahuje gross capital formation a celkovou zaměstnanost jednotlivé země jako dodatečné vysvětlující proměnné pro ekonomický růst spolu s energetickou neefektivností v procentech (%), využití fosilních paliv, liberalizaci energetického sektoru a několik dalších proměnných. Datová sada je analyzována pomocí metody nejmenších čtverců (Pooled OLS), metody fixních efektů a metody náhodného modelu efektů, s čímž metoda fixních efektů je identifikována jako optimální estimátor. Výsledek analýzy ukazuje že existuje pozitivní obousměrný příčinný vztah mezi ekonomickým růstem a energetickou spotřebou Ukrajiny ("Hypotéza zpětné vazby"). Navíc výsledek analýzy panelových dat naznačuje, že snižování energetické neefektivnosti zvyšuje vlastní produkci energie (včetně obnovitelné energie)...
|
host ::
RSS.